Kombajnová akademie „Profesora Mlátičky“, díl druhý

V minulé, úvodní části našeho nově vznikajícího seriálu jsme se zaměřili na výběr vhodné lišty a možnosti jejího nastavení, které mají vliv na chod sklízecí mlátičky. Je tedy čas sledovat dále tok materiálu mlátičkou. Od vkládání přes výmlat až po separaci. Na začátku je velmi důležité rozlišit výše zmíněné tři části a neplést je dohromady. Každá má totiž ve sklízecí mlátičce na starost svůj specifický úkol, byť je laickou veřejností často nesprávně pochopen. Zejména pokud jde o mlácení a separaci. Přitom právě separace je v současné době ta část mlátičky, která vytváří skutečný rozdíl ve funkčnosti jednotlivých koncepcí i značek.

Ale nepředbíhejme. Materiál připravený v liště putuje vstupním otvorem do komory šikmého dopravníku. Do mlátičky je vtahován nejčastěji několika řadami příček připevněných na řetězech, případně řemenech (hlavní předností řemenů je tichý chod, bohužel však vykoupený poměrně vysokou cenovkou v případě opotřebení či přetržení). Platí, že čím více řad, tím lépe pro životnost řetězů i rozvrstvení podávaného materiálu. Běžně se jedná o tři řady příček na čtyřech řetězech. Pro plynulý a zejména tichý chod šikmého dopravníku je nutné pravidelně kontrolovat napnutí vtahovacích řetězů, případně předpětí samonapínacího mechanizmu. Správný postup a míra jsou vždy popsány v návodu k obsluze daného typu stroje.

Na konstrukci záleží

Na délce, ale i místě uložení, šikmého dopravníku závisí nejen výhled do lišty, ale i tok materiálu. Plynulost přechodu z vkládací části do části mláticí má totiž vliv nejen na klidný chod mlátičky, výmlat a separaci, ale i kvalitu slámy a spotřebu paliva. Čím menší negativní úhel pracovní poloha šikmého dopravníku svírá vůči rovině vstupu do mláticí části, tím lépe. Logicky tedy čím delší šikmý dopravník, tím lépe.

Zároveň musí být jeho konstrukce dostatečně robustní, neboť nese mnohdy značnou váhu žací lišty nebo kukuřičného adaptéru, které mohou dosahovat hodnot i přes 5 tun. A vzhledem k tomu, že je šikmý dopravník vlastně první na ráně pro veškerou nabranou hlínu, případně cizí předměty od kamenů až po jízdní kolo, které mohou vniknout s materiálem do mlátičky, musí také, zejména jeho dno, odolávat potenciálnímu vysokému opotřebení. Mimochodem u některých mlátiček je plné dno zaměnitelné za děrované pro prosátí abrazivního materiálu hned na vstupu, aby se zbytečně nedostával do mlátičky. Například při sklizni hrachu nebo pelušky.

Partnerské spojení

Přední část šikmého dopravníku vede lištu při kopírování nerovností povrchu pole. Ať už je to v základní výbavě stroje nebo výbava na přání, lze ji mechanicky, nebo někdy i hydraulicky, naklápět na špičku/patu, a zlepšit si postavením lišty vůči zemi práci při konkrétních podmínkách sklizně. Na špičku pro lepší efekt vyholení strniště, nebo na patu pro snížení rizika sbírání kamenů. Zároveň také slouží k bezpečnému zavěšení a zajištění lišty a propojení mechanických (PTO), hydraulických a elektrických okruhů lišty s mlátičkou.

Každý výrobce na to jde po svém. Někde je nutné vše dělat zvlášť, jinde lze jedním pohybem zajišťovací páky multipřípojky vše propojit a lištu i zajistit. Jednak to zvyšuje úroveň komfortu obsluhy, jednak eliminuje případnou chybu, která by například opomenutím zajištění lišty mohla vést až k fatálním následkům. A objevují se už i první náznaky automatického připojování bez nutnosti zásahu obsluhy. Otázkou však je, zda v tomto případě nejde už o zbytečnou komplikaci s vyšším potenciálem poruchy ve snaze podřídit se komfortu.*

Celý článek  Jiřího Ptáčníka najdete v Mechanizaci zemědělství 5/2021.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *