Protierozní pěstování nejen kukuřice

Velkým tématem posledních let jsou různé systémy protierozních opatření. Jejich aplikace je ovlivněna půdními a klimatickými podmínkami v daném regionu a dále závisí na druhu pěstované plodiny. Mezi nejnáchylnější plodiny patří širokořádkové porosty, v našich podmínkách především kukuřice. Rozšíření jejích ploch souvisí především s rozvojem bioplynových stanic. V řadě případů zaujímá vysoké procento v osevních postupech.

Mezi efektivní protierozní opatření řadíme pásové zpracování půdy, pro které se také vžil název strip-till. K jeho realizaci se používá speciální nesené, polonesené nebo tažené nářadí, které se liší počtem kypřicích jednotek a jejich roztečí. Kromě kukuřice můžeme danou technologií využívat při pěstování cukrové řepy, slunečnice, bobu či řepky s odpovídající meziřádkovou vzdáleností. Nářadí pro pásové zpracování půdy může pracovat samostatně nebo jej kombinujeme se secím strojem či technikou k současnému ukládání vybraných druhů minerálních a organických hnojiv.

Nářadí pro pásové kypření

Pásové kypření provádíme v různých ročních obdobích, na podzim v podstatě nahrazuje jiné, pro dané období typické, způsoby základního zpracování půdy. V takovém případě můžeme pracovat s nářadím samostatně nebo v kombinaci s technikou určenou k aplikaci a ukládání pevných minerálních hnojiv, kejdy nebo digestátu. Dále se pásové kypření uplatňuje v jarním období, kdy jej využíváme před zakládáním porostů širokořádkových plodin. V případě setí kukuřice se často používá ke zpracování strniště po žitě sklízeném na siláž, kdy kromě protierozních opatření nabízí tato technologie velmi vítanou úsporu času. Také v tomto období lze kombinovat pásové kypření s ukládáním hnojiv. Další možnost představuje kombinace nářadí pro pásové kypření se secí technikou odpovídající konstrukce, kdy během jediné pracovní operace zpracujeme půdu včetně přípravy seťového lože, zasejeme a přihnojíme. Systémy aplikace hnojiv představují dnes zpravidla součást výbavy secích strojů. Další možností je sestavení technologické linky z různých typů nosičů nářadí.

Nosiče opatřené cisternovou nástavbou se agregují s nářadím pro pásové zpracování půdy upraveným pro zapravení kejdy a digestátu. Dále je součástí agregace přesný secí stroj s možností přihnojování minerálními hnojivy.

Bez ohledu na období, kdy je pásové zpracování půdy prováděno, pracuje technika s některým z naváděcích systémů v kombinaci s příjmem korekčního signálu s přesností linií ± 2 cm.

Vlastní nářadí tvoří pevný nebo hydraulicky sklopný rám osazený patřičným počtem jednotek, které provádějí samotné zpracování půdy. Konstrukce stroje umožňuje nastavovat rozteč pracovních jednotek, v závislosti na typu nářadí činí meziřádková vzdálenost obvykle 450 až 900 mm. Některé kypřiče mohou pracovat i s roztečí na úrovni 1000 mm. V praxi se rozteč pohybuje u kukuřice mezi 700 až 750 mm, stejně tak i u slunečnice. Při pěstování řepky a bobu je nejčastěji rozteč 450 až 550 mm. Obdobné platí i u cukrové řepy.

Celý článek Ing. Filipa Javorka vychází v 9. čísle Farmáře.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *