Rentabilní pásová technologie

Farmářům, kteří hospodaří ve zhoršených podmínkách s nedostatkem vláhy nebo na pozemcích ohrožených erozí, může pomoci zlepšit ekonomickou i ekologickou situaci technologie strip-till. V tomto případě se půda zpracovává pouze v páscích, do nichž se následně sejí řádkové kultury, jako jsou kukuřice, řepa, řepka či slunečnice. Prokypření půdy může být doplněno aplikací hnojiva, které následně kulturní rostliny lépe využijí. Ponechání organického materiálu v nezpracovaných pásech je předpokladem vysokého stupně ochrany proti erozi a lepšího hospodaření s vodou.

Technologii strip-till má v nabídce i pelhřimovská společnost CIME, která vsadila na stroje Stripcat II od francouzské firmy SLY. Ta se jejich vývojem a výrobou zabývá už více než 15 let. Vychází nejen z amerických zkušeností, ale zejména z provozních podmínek farmářů z Británie a Francie, které jsou Evropě bližší.

„Stroj druhé generace SLY Stripcat na pásovou přípravu půdy je vhodný do těžkých, kamenitých, nebo problematických podmínek s nedostatkem vláhy a erozí ohrožených půd,“ říká Ing. Miroslav Mikulič ze společnosti CIME. „Technologie SLY strip-till vyvinutá do evropských podmínek řeší v půdě vzduch, vodu a živiny. Podrytím do hloubky 5 až 30 centimetrů v pásu širokém 15 až 30 centimetrů, kdy se orná půda pouze nadzvedne a načechrá, se do zpracovaného profilu dostane vzduch, který je důležitý pro to, aby kořeny rostly co nejhlouběji, kde je dostatek živin a vody. Tím, že kypřicí radlice pracuje pouze v řádku, nikoliv plošně, šetří se půdní vláha, navíc se do vytvořené drážky stahuje voda z okolí. Během této pracovní operace lze také dodat do půdy hnojivo, ať už minerální v dávce až 250 kilogramů na hektar, nebo digestát či kejdu v maximálním množství 40 metrů krychlových na hektar.“

Kombinace pásové přípravy půdy strip-till a přesného setí snižuje podle Miroslava Mikuliče odpar vody, přispívá k lepší vzcházivost osiva a zvyšuje výnosy. Rychlejší založení porostů s nižším počtem pracovních operací má výrazný vliv na snížení nákladů.*

Celou reportáž naleznete v Zemědělci č. 51.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *