Trendy v konstrukci KMV

Letošní první den zemědělce zaměřený na předvádění krmných míchacích vozů (KMV) byl velmi dobrou ukázkou toho kam směřují vývojové trendy v této technice. Jednoznačně můžeme vysledovat nástup vozů s vertikálním mícháním, které začínají vytlačovat horizontální systémy. Ty se však ještě nechtějí vzdát a tak celá řada výrobců má ve svém sortimentu oba systémy míchání aby si potenciální zákazníci mohli vybrat.

Horizontální šneky

Základní výhodou horizontálních systémů míchání přitom zůstává možnost snadného vybavení vozu vybírací frézou či řezným štítem a domnívám se, že bez této výbavy nemá smysl si toto provedení pořizovat. Vybírací fréza znamená totiž velmi rychlé naložení vozu s tím, že stěna siláže zůstává zarovnaná a následné znehodnocování krmiva způsobené přístupem vzduchu je tak omezeno. Ještě lepší výsledky než fréza (co se týče kvality vybírání) poskytuje řezací štít což je jednoznačně nejšetrnější způsob vybírání a stěna siláže či senáže zůstává po jeho zákroku jen minimálně porušená. Po fréze zůstává roztřepená stěna do hloubky asi 1 až 3 cm podle toho jak rychle se toto vybírací zařízení otáčí a v jakém stavu jsou jeho nože.
Vykusovače siláže připevněné na čelní nakladače se také nejeví jako optimální řešení, protože sice částečně stěnu krmiva odříznou avšak ve spodní části „výkusu“ je siláž vytržena výsledný efekt není ideální. Ani fréza ani štít nedokáží vybrat krmivo až ke dnu silážní jámy a tak mají všechny horizontální vozy shrnovací lopatu, která se buďto ovládá samostatně prostřednictvím hydraulických válců a nebo se spouští celý vůz až na toto lopatu, která je součástí rámu.
Vlastní systém míchání může mít dva až čtyři šneky a to různě uložené. K míchání dochází v podstatě jen dvěma způsoby. Buďto je krmivo tlačeno jedním, nebo dvěma na spodní vaně vozu uloženými mohutnými šneky směrem od krajů vozu doprostřed kde se zvedá nahoru a pak přepadává (buďto samočinně, nebo se jeho pohyb urychluje za pomoci jednoho až dvou šneků) opět ke krajům vozu. Druhou možností je, že je krmivo většinou dvěma šneky tlačeno ze zadní části vozu do přední a jedním nebo dvěma šneky umístěnými nahoře je posunováno zpět. Výsledkem je intenzivní míchací efekt a též řezací, to podle toho kolik nožů ne šnecích se použije a jaká je jejich konstrukce. Z hlediska pohonu, spodní šneky jsou poháněny přes převodovku přímo od vývodového hřídele traktoru, horní mají obvykle hydrostatický pohon a to buďto s vlastním okruhem, anebo napojený na vnější okruh hydrauliky traktoru.
Pro vyprazdňování se využívá hradítek doplněných zakládacím gumovými pásy umístěnými na boku vozu a vyprazdňování je většinou možné na obě strany.
Jako největší výhodu horizontálních systémů míchání je možné uvést velmi dobré zpracování dlouhostébelného materiálu, nevýhodou se může zvláště ve spojení s vybírací frézou nadměrné rozmělnění krmiva.

Vertikální šnek

KMV s vertikálními šneky, spíše šnekem protože provedení se dvěma šneky jsou ojedinělá, je technicky jednodušší. Nemohou používat vybírací frézu a až na výjimky jsou odkázána na cizí nakládání komponentů. Výjimkou jsou například KMV Trioliet s vykusovačem siláže či řezacím štítem.
Centrální míchací šnek je poháněn přes převodovku přímo od vývodového hřídele traktoru a na stěnách vozu je obvykle několik protiostří, kterými lze nastavit intenzitu řezání. Vyprazdňování je pak nejčastěji řešeno příčným gumovým dopravníkem umístěným v přední části vozu pod hydraulicky ovládaným hradítkem. Dopravník má obvykle hydrostatický pohon a možnost reverzace, takže lze zakládat krmivo vpravo či vlevo, ne však na obě strany současně. Někdy je vyprazdňování umístěno přímo na obou bocích vozu, pak lze krmit na obě strany současně.
Jako největší výhoda tohoto systému míchání se prezentuje šetrnost k míchanému krmivu, výhodou může být separace krmiva podle objemové hmotnosti a délky částic a někdy též větší výška vozu. První provedení měla často jednoduchá malá kola, u nichž byl problém při jízdě po nezpevněných komunikacích, takže nyní jsou obvyklou výbavou zdvojené montáže pneumatik.

Hřeblové míchání

Výše uvedené systémy míchání si dokáží dobře poradit i s dlouhostébelným matriálem, zastoupeným ve větším množství. Hřeblové míchací systémy, které u nás nabízejí dvě tuzemské firmy jsou konstrukčně velmi jednoduché a tak jako vertikální KMV jsou odkázány na plnění jiným strojem. Výjimkou je Olbramovický Mišak F, který je vybaven vybírací frézou. Systém míchání využívá lopatky rovnoběžné s osou rotace, nebo umístěné ve šroubovici, které posunují krmivo k přední části vozu, odkud je šnekovým dopravníkem umístěným na boku stroje posunováno zpět. Tento dopravník se využívá ve spolupráci s hradítkem a skluzem také k zakládání krmiva. Krmivo lze díky tomu vyprazdňovat jen na jednu stranu.
Tento systém míchání je nejšetrnější ke krmivu (není zkracována strukturální délka řezanky) avšak poradí si jen s omezeným množstvím sena či slámy.

Tažený či samojízdný?

Často je diskutována otázka samojízdných KMV, které jsou samozřejmě výkonnější avšak také nejdražší variantou. Moderní tažené KMV jsou značně využívány a to v průběhu celého roku, takže si vyžadují spolehlivý (nový) traktor, který je pak agregován po většinu času jen s krmným vozem. Tím se cena taženého KMV dostává na dvojnásobek a rozdíl oproti samojízdné variantě již není tak veliký. Samojízdná varianta s čelní frézou je přitom (a bylo to vidět i při předvádění) jednoznačně nejvýkonnější řešení a to zejména s ohledem na velmi dobrou možnost manévrování. Řidič na vybírací zařízení vidí, nemusí k nakládanému materiálu couvat a dokáže krmivo vybrat takřka do dna.

Správná volba

Technických řešení je tedy několik přičemž ani jedno nemá jen přednosti, protože kdyby tomu tak bylo ostatní řešení by se neprosadila. Je proto na každém uživateli aby se rozhodnul pro řešení, které bude v jeho pomínkách vyhovovat, zejména s ohledem na sortiment míchných krmiva, jejich uložení, možnosti vybírání, počet krmnených zvířat, přepravní vzdálenosti atd.

Luboš Stehno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *