Využití fosforu při hlubokém hnojení

Pro uložení do půdního depa je vhodný fosfor – a to ve všech formách. Smysl hnojení do půdního depa spočívá v tom, že rozvíjejícímu se kořeni jsou poskytnuty živiny v přístupné formě na správném místě. Zvláště přínosné je to v počátečních růstových fázích, protože v té době ještě nemá kořenový systém velkou výkonnost.

Proto má zvláštní význam to, aby byl fosfor rostlinám poskytován rozpuštěný ve vodě. Ve vodě rozpustná fosforečná hnojiva mají ten efekt, že fosfor je ještě v témže roce rostlinám a jejich kořenovému systému plně k dispozici.

Další vhodnou živinou, která se dobře váže v půdě na humusové komplexy, je draslík. I při intenzivnějších srážkách má poměrně značnou odolnost vůči vymývání. Pohybuje se pak řádově jen o několik centimetrů. Draslík z většiny používaných hnojiv je dobře přístupný pro kořeny rostlin. Hnojení draslíkem do depa pro jarní plodiny se uskutečňuje většinou již v podzimním období. Doprovodné látky, jako chloridy či sulfáty, se přes zimu uvolňují do spodních půdních vrstev.

Kritická situace může nastat jedině tehdy, pokud se použije chlorečnaté draselné hnojivo v jarním období před výsevem kukuřice ve velkém množství. Potom mohou kořeny zastavit svůj vývoj krátce před dosažením depotu hnojiva. K podobné situaci někdy dochází i v případě, že je v půdě na jaře vytvořena velká depotní zásoba dusíku v amonné formě. Nicméně tento depot zůstává na svém místě (je statický), kdežto chlorid draselný se bude pohybovat, a to i směrem vůči kořenům.*

Více informací v Zemědělci č. 1+2/2020.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *