Význam slámy stoupá

Od období nástupu bezorebných technologií zpracování půdy na začátku devadesátých let se v současnosti výrazně změnil pohled na slámu. Dnes je sláma úplně jinak ceněna – její cena stoupla. Pěstitelé si také uvědomili její význam pro půdní úrodnost. V případě sklizně se uplatňuje nejen jako podestýlka ve stájích, ale i k vytápění nebo v bioplynových stanicích. Možnosti uplatnění jsou již tak široké, že poptávka převyšuje nabídku (produkci).

Snaha o sklizeň co největšího možného množství slámy vedla k tomu, že žací ústrojí bylo spuštěno co možná nejníže. Mlátička pak funguje zároveň i jako sklizňový stroj pro slámu, které pak strojem prochází velké množství. Za sucha a při nízké vlhkosti porostu to není problémem; v mokrém roce však sláma může obsahovat ještě značný objem vody a spolu s ní se do mlátičky může dostávat velké množství vlhkosti.

Co se týká kvality slámy v běžných sklizňových podmínkách, nelze jednoznačně tvrdit, že sklízecí mlátičky, vybavené axiálními rotory, ji nadměrně poškozují. V současné době jsou tyto stroje (jak evropského, tak zaoceánského původu) již konstruovány tak, že odkládají slámu v podobě, dovolující bezproblémovou sklizeň pro následné využití. Případně lze kvalitu slámy zlepšit vhodným nastavením (snížením) otáček rotorů.

S tím, jak velké podniky v Evropě požadovaly stále větší a výkonnější stroje, výkonnost sklízecích mlátiček za posledních 60 let citelně vzrostla. Zatímco stroje se žacím ústrojím o záběru do 4 m v padesátých letech měly průchodnost 4–6 t/h, dnešní mlátičky pracují s výkonností běžně 25–40 t/h, s konstrukčním maximem na úrovni 100 t/h.*

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *